Cesta na západ

Závěrečný výlet našeho amerického roku jsme zahájili v úterý večer. Všechny věci z bytu buď našly nové majitele mezi mými kamarády nebo jsme je odvezli do nadačního obchodu Goodwill. Naše věci, co nebereme na výlet, jsou uložené u kamarádky. Byt byl prázdný, tak jsme asi v osm večer vyrazili na západ - 1200 mil které nás dělí od Denveru je 1200 mil a každá hodina dobrá. Asi za 3 hodiny jsme narazili na benzínku Pilot a rozhodli se přespat. Další den jsme svižně pokračovali - Indiana, Illinois i Missouri uběhly rychle, i přestože jsme strávili 3 hodiny v St. Louis, aby Volvu opravili jakousi elektroniku v převodovce. Jedinou větší atrakcí z jedoucího auta byla řeka Mississippi. Tady v St. Louis je teprve na půli cesty k moři, ale i tak je impozantní. Most měl určitě kolem 0.5 kilometrů. Noc jsme přežili na benzínce v Kansas City - tentokrát Pilot nic moc a navíc bylo horko.

Ráno jsme vyrazili do plání Kansasu, které nebyly zdaleka tak nudné, jak nás všichni varovali. Obzvlášť okolí městečka Oakley jsme si užili náramně - Volvu se na dálnici cosi pokazilo v motoru a rozhodlo se, že s námi dál nepojede. Výklady příčiny se různí, nicméně výsledek byl žádný olej a žádná chladící kapalina. To dohromady s žádnou rozsvícenou kontrolkou rovná se uvařený motor. To jsme ale zjistili až poté, co nám nesmírně milí policisté zavolali odtah, počkali s námi až přijede a bavili nás. Mechanici chvíli do motoru hleděli, zkoušeli a fonendoskopem poslouchali, až se usnesli, že Volvo dál nepojede. To se nám úplně nehodilo - tisíc mil od Columbusu, uprostřed ničeho. Naštěstí jsme skončili u dobrych lidí. Ochotně nám půjčili internet a nabídli odvoz do asi 80 km vzdáleného Hays, kde je pobočka jedné z nejrozšířenějších autopůjčoven Enterprise. Zarezervovali jsme si auto a vyrazili. Za chvíli naší řidičku staví policie - prý se má vrátit domů a zvedat telefon. Ukázalo se, že z půjčovny volali, že pro nás nemají auto, že v systému je chyba. Tak jsme si ho zarezervovali na druhý den, telefonem se ujistili, že bude a byli jsme odvezeni do příjemného motelu. Pořádně jsme se po prožitých utrpeních vyspali, ráno se vrátili do opravny a tentokrát jsme byli odvezeni až do Hays. Tam to chvíli vypadalo, že dostaneme osmimístný minivan, ale nakonec jsme za hodinu odjeli Hyunday. V Oakley jsme přestěhovali věci z auta do auta, rozloučili se a odjeli vstříc dobrodružstvím s novým autem. Pokud chcete mít problémy s autem v Kansasu, Oakley je rozhodně dobrá volba.

Poměrně bez komplikací jsme dojeli do Denveru a soumrakem se vydali do kopců hledat spaní v kempech National Forest. Dva normální kempy plné, jedno "dispersed camping" také (ale aspoň jsme z Hyunday udělali terénní vozidlo), ale na posledním místě zvaném Caribou jsme někdy k půlnoci uspěli - sice bylo místo asi kilometr od cesty a Kuba musel cestu absolvovat dvakrát (poprvé zjišťoval, jestli je volno), ale ráno bylo jasné, že to stálo za to.


0 komentářů:

Okomentovat

 

Oblíbené