Po horách s pepřákem

Grand Teton nad Jackson Lake

Na úvod je třeba rychle shrnout cestu mezi Capitol Reef National Park a Grand Teton National Park. Nejkratší cesta vede přes hlavní město Utahu, Salt Lake City. Před Salt Lake City jsme poseděli u McDonald na internetu vyřídit vše potřebné. Ve městě jsme zajeli k centru mormonské církve, Temple Square, kde jsme postupně navštívili návštěvnické centrum s obří sochou Ježíše v planetáriu , koncertní síň a několik dalších pamětihodností, včetně domu Brighama Younga (proroka, šéfa mormonů, guvernéra Utahu a kdo ví, co ještě). Do samotného chrámu mormonů se sice nesmí, ale prohlédli jsme si jeho model, popis jednotlivých místností a jejich význam pro členy církve. Chrám je obrovský a bohaté zdobený. Je docela k nevíře, co všechno Mormoni vystavěli pár desítek let poté, co dorazili do pouštního Salt Lake City po tisíce mil dlouhé pěší cestě přes pláně amerického západu. Inu, víra hory přenáší, ale jeden se u toho dost nadře. Návštěvu jsme chtěli ukončit pozdním piknikem v zahradě na střeše mormonského konferenčního centra, ale z bezpečnostních důvodů je třeba mít doprovod z řad zaměstnanců, tedy se tam nelze příliš zdržovat. Tohle vše jsme chtěli stihnout za dvě hodiny, protože přesně tak dlouho lze za konferenčním centrem parkovat. No, nestihli jsme, tak jsme před návštěvou střechy kousek přeparkovali. A oběd jsme si dali na schodech u auta.

Ježíš v planetáriu

chrám

Z centra jsme se chtěli jet podívat ještě na jezero samotné, ale nepodařilo se - směrem, kterým jsme jeli, jsme nenašli žádný rozumný přístup (vynecháme-li oba State Parks, kde sice rozumný přístup k vodě je, ale vstup stojí $20 - to za 10 min podvečerní procházku po břehu nestojí). Bohužel místo na spaní, co jsme měli u jezera vyhlédnuté, bylo špatným směrem - to tak, kdybychom na místo dojeli pozdě večer a do města šli ráno). Místo toho jsme jeli ještě hodných pár desítek mil na sever a přespali v Uinta National Forest u potoka. Údolí Logan River bylo krásné a večerní posezení u ohně za večerní cestu na sever stálo.

I tak jsme dopoledne strávili cestou ke Grand Teton National Park. Kromě krmítka se spoustou kolibříků (nejspíš Black-chinned Hummingbird - kolibřík černobradý a Broad-tailed Hummingbird - kolibřík šestibarvý) u Bear Lake se cestou nestalo nic pamětihodného.

kolibříci se perou o krmítka

V návštěvnickém centru parku jsme si zběžně prohlédli výstavu a vyřídili backcountry permit na dvě noci - měli jsme vyhlédnutou trasu, ale ta byla kvůli sněhu schůdná jen s cepínem (v autě vozíme ledajaké poklady, ale cepín mezi nimi není). Tak jsme zvolili variantu dva: Death Canyon - Granite Canyon a šli jsme. Kromě toho jsme přeplánovali závěr celého výletu - zrušili jsme asi 800 mil dlouhou zajížďku do Glacier National Park a vytvořili tím víc času na zastávky cestou z Yellowstonu na východ. V podvečer jsme, vybaveni pepřovým sprejem na medvědy, vyrazili na výlet. Svižné stoupání nám překazil mladý los, který šel po stezce proti nám, ale jak nás spatřil, tak otočil zpět vzhůru. Pořád se ale ohlížel jakoby chtěl opravdu jít dolů, tak jsme mu dvakrát uvolnili cestu, aby mohl projít, ale nešel. Tak jsme mu dali 10 min náskok a šli v jeho stopách. Netrvalo ale dlouho a dohnali jsme ho - stál vedle cesty ve vrbovém houští a pásl se. Bylo to v zatáčce, tak jsme ho tentokrát zkusili obejít. Skoro se to povedlo - chvíli ještě pokračoval naším směrem, ale pak ho řinčením hrnce vystrašil pán z Trail Crew národního parku, který se tam nečekaně vynořil z takové starší chajdy. Pak už jsme snadno dorazili do spací zóny a našli místo na spaní (v Grand Teton totiž téměř nemají k rezervaci samostatné kempy, ale několik mil dlouhé spací zóny, kde je víc tábořišť a lze si vybrat). Večeře, zuby, uklidit medvědí kontejner a spát.

stoupáme vzhůru

Ráno jsme pokračovali ve stoupání horským údolím plným květin vzhůru k Marion Lake, kde jsme si naplánovali oběd. I přes desítky pauz na focení se nám podařilo cíl splnit a obědvali jsme s výhledem na horské jezírko. Po cestě jsme snad dobře splnili přání staršího rangera-dobrovolníka, který chtěl vyfotit, jak kráčí směrem k horám Cathedral Group, aby si fotku jednou mohl pověsit na zeď v domově důchodců. Díky tomu jsme se dozvěděli o dobrovolnickém programu parku, kdy zájemci 4 měsíce pracují pro park a ten jim za to poskytuje ubytování. To je v Grand Teton docela dobrá dohoda. Odpoledne jsme se sesypali z kopce na konec spací zóny v Granite Canyon. Našli jsme krásné spaní i s přístupem k potoku, takže jsme se mohli po celém dni chození v podvečer vykoupat.

horská květena

Poslední den výletu jsme si udělali dlouhé ráno s klidnou snídaní a následným odpočinkem. Cestou k autu jsme opět potkali dva rangery-dobrovolníky - tihle šli uklidit ze stezky srnu strženou před pár dny nějakou kočkovitou šelmou (zde asi kaguár, tedy puma americká). Čím níž jsme byli, tím víc bylo kolem lidí, protože naše cílové místo bylo výchozím bodem k několika jedno- i vícedenním výletům. Autem jsme dojeli k návštěvnickému centru vrátit medvědí kontejner. Po cestě jsme viděli dva losy, krmící se pod vodou. Losi se totiž umí ponořit až 5,5 m a zadržet dech až na minutu, aby se mohli pást na podvodní vegetaci.

los se pase

V návštěvnickém centru parku jsme poseděli, abychom napsali pohledy domů. Poté jsme si prohlédli Menors Ferry Historic District, kde je kaple s krásným výhledem na vrcholky hor a historický přívoz přes Snake River. Navečer jsme se vykoupali v Jackson Lake - voda studená, vlny velké - skoro jako u moře. Spát jsme vyrazili za hranice parku, do Bridger-Teton National Forest.

pohled za oltář

Během ranní cesty zpět do parku jsme se zastavili u slepých ramen Snake River a pozorovali, jestli nezahlédneme dalšího losa. Byl tam jenom důstojně se na hladině vznášející pelikán a pár kachen. Snídali jsme v Colter Bay s výhledem na Jackson Lake. Po prozkoumání místního návštěvnického centra jsme šli na výlet k jezerům Heron Pond a Swan Lake. Na Heron Pond jsme dokonce viděli volavku (Heron = volavka), ale na Swan Lake (Swan = labuť) byly jenom kačeny a bobří hráze. Vyrazili jsme docela brzy ráno, tak jsme měli jezírka téměř sami pro sebe. Výlet nebyl dlouhý, asi 4,5 km, zkrátka příjemná ranní procházka. Pak už jsme nasedli do auta a vyrazili za dobrodružstvím, které pro nás měl nachystané Yellowstone National Park.