Řidičské nástrahy

Nějakou chvilku už v USA jezdíme - ujela jsem už přes 3000 mil (cca 5000 km) - takže už naštěstí tuším, jaké nástrahy čekají na nebohého evropského řidiče. Jaké jsou ty nejzáludnější?

Nástraha první: červená na semaforu

Toho si všimnete hned, jak vyjedete (v lepším případě). Vidíte červenou na semaforu, chcete hezky poslušně zastavit přímo u něj, ale ouha, mezi vámi a semaforem se rozprostírá celá křižovatka, takže zastavit musíte daleko před semaforem. Prvních pár červených si to brzdy užijí.

Tím to ovšem nekončí. Tím, že je semafor až za křižovatkou, vzniká prostor pro odbočování vpravo na červenou - fakticky jedete podle semaforu, co je nad silnicí vpravo. Ještě jsem se to úplně nenaučila, obvykle poslušně čekám na "svou" zelenou, ale už si toho začínám všímat a když je příležitost, tak jedu. Doleva to nefunguje.

A ze všeho nejhorší je, že tu nemají zelenou vlnu. Když už něco, tak spíš červenou.

semafory v Atlantě

Nástraha druhá: odpojování a připojování se na dálnici do/z leva

Není to časté, ale jednou za pár set mil se to stane - z dálnice sjíždíte doleva nebo v horším případě zleva na dálnici najíždíte. Paráda, připojovat se do nejrychlejšího pruhu...

Nástraha třetí: předjíždění zprava

Ono se to tu sice smí dělat jenom výjimečně, ale ono výjimečně nikdo nekvantifikoval, tudíž se to dělá pořád. To mě, nacvičené od tatínka, že se mám zařazovat vždycky do pravého pruhu, dělá v kombinaci s nástrahou druhou trochu potíž. Připojím se na dálnici zleva/sjíždějí se dvě dálnice a - protože zdaleka nejedu nejrychleji - chci se zařadit doprava, ale ono to nejde. Všichni mě předjíždějí zprava a jeden se může ublikat a stejně ho tam nepustí. Výsledek je, že na tříproudé dálnici je nejpomalejší obvykle prostřední pruh.

Nástraha čtvrtá: maximální povolená rychlost

Doma je to jasné, v obci 50, mimo obec 90 a na dálnici 130 km/h. Víc netřeba si pamatovat, nedodržování postihováno. Tady sice existuje 10 poměrně obecných pravidel o tom, jak rychle se kde jezdí (na dálnici nejčastěji 65mph) ale stejně je to každý pes jiná ves (nebo spíš každá obec jiná rychlost). Je potřeba sledovat značky. Problém nastane, když se napojím na silnici a značka nikde. Pak je potřeba zapojit zdravý rozum a doufat.

V obcích se rychlost poměrně dodržuje, ale mimo už tolik ne. Na dálnici obvykle jezdím v pravém pruhu maximální povolenou rychlostí a stejně kolem mě sviští auta rychlostí o mnoho vyšší a to včetně kamionů (cca 10mil za hodinu navíc se zdá se běžně toleruje). 

Nástraha pátá: STOP all-way

Na křižovatku přijedou za čtyř směrů 4 vozidla a všechna zastaví na STOPce. Které křižovatkou projede první?

A co teď?

Nástraha šestá: odbočovací pruhy v křižovatkách

Odbočovací pruhy jsou vyznačeny šipkami na zemi a pak takovou nenápadnou cedulkou těsně před křižovatkou. Což pro mě končí tím, že chci-li někam odbočit, tak se již pět minut před tím ptám Kuby, jestli to bude vlevo nebo vpravo a upravuji svou pozici v jízdních pruzích. Před křižovatkou si potom připadám jako štěnátko, které si musí před každým krokem přepočítat tlapky. Já přepočítávám pruhy a až do křižovatky doufám, že jsem s tom správném...

Nástraha sedmá: blinkry

Kromě toho, že tu mají auta blinkry nejrůznějších tvarů a jsou barvy červené nikoliv oranžové, tak se to blinkry používají velmi zřídka. Odbočuji vpravo? Blikat netřeba. Předjíždím? Blikat netřeba. Vyjíždím z kruhového objezdu? Blikat netřeba. Zastavuji na krajnici? Netřeba pouštět blinkry. Mimochodem stání na krajnici dálnice je tu dost běžné.

Kuba mi tu radí, abych to zakončila pozitivně. Tak tedy - jezdí se mi tu dobře a doprava je poměrně pohodová a plynulá. To je dáno hlavně tím, že auta hrají prim a proto je na všechno dost místa (silnice jsou hodně široké, často mají více pruhů včetně spousty odbočovacích). Případné zmatky a nedorozumění jdou naštěstí včas vyřešit.