Tak přesně tak se jmenuje kniha, kterou jsem dostal minulou středu k narozeninám. Na našem výletu k jezeru Erie jsme totiž začali rychle obdivovat tenhle opeřený poklad místní fauny. Ptáci jsou tu opravdu nádherní, barevní, se zajímavými názvy. A především jsou (na rozdíl od jiných místních zvířat, jako jsou medvědi, bizoni, pumy, aligátoři, kteří žijí často jen na zbývajících ostrůvcích "divočiny", hlavně v národním parcích) k vidění všude - v kampusu školy, u cyklostezky podél řeky, ale i doma z okna. Pro pozorování tak není potřeba vyrážet nikam daleko.
 |
| datel karolínský na krmítku nedaleko informačního centra v National Wildlife Refuge Maumee Bay |
I u ptáků se samozřejmě výrazně projevila ztráta původních biotopů, ale i díky síti chráněných území (jmenuje se National Wildlife Refuge System, něco jako je evropská Natura) je stále co obdivovat. Vzpomněl jsem si na knížky od E. T. Setona, kde se o ptácích píše docela často. Je fajn vidět, že i po více než sto letech tu potkáváme tangary, vlhovce, kardinály a ostatní, kterým se tolik obdivoval třeba Yan ze Dvou divochů.
Ale korunou všeho byl obchod s vycpanými zvířaty, který měl na Hlavní třídě nějaký pan Sander. Když se to dohromady sečte, strávil tam Yan celkem mnoho týdnů, zíral uchvácen do výkladu a tiskl na sklo nos, až mu zbělel. Ve výkladě bylo několik liščích a kočičích hlav, které se zuřivě šklebily, a asi padesát ptáků, krásně vystavených. Příroda mohla získat z této výlohy mnohá cenná poučení, jak ukázat své peří v tom nejlepším světle. Jeden pták se zdál úžasnější než druhý.
Bylo jich tam vystaveno asi padesát a z těch mělo dvanáct štítky, neboť kdysi tvořili součást výroční krajské výstavy. Štítky pro Yana znamenaly vzácné poučení a on si ptáky
orla říčního severoamerického jeřábka ledňáčka bukače sojku chocholatou datla zlatého dlaska červenoprsého severoamerického sýce drozda rudohlavého vlhovce tanagru nachovou * * *
a jejich jména vryl hluboko do paměti a doplnil jimi své znalosti o lese, ačkoliv ne zcela bez omylů. Neboť takzvaný drozd rudohlavý nebyl vůbec rudohlavým drozdem a vyklubal se z něho drozd rudoocasý. Posledním ptákem seznamu byl hnědavý pták s dlouhým ocasem a bílým bříškem. Štítek byl umístěn tak, že jej Yan zvenčí nemohl přečíst, a tak k jeho každodennímu programu patřilo jít se podívat, zdali podstavec neobrátili tak, aby si mohl název na štítku přečíst. Ale to se nikdy nestalo, a tak se nikdy nedověděl jméno toho ptáka. (Dva divoši, str. 5)
Já se naštěstí s takovými problémy trápit nemusím. Knížka kterou jsem dostal (spolu s jablečným koláčem, mňam) je terénní průvodce od National Geographic, který obsahuje obrázky všech 990 druhů ptáků, které se v Severní Americe přirozeně vyskytují. Takže teď už jde jen o to, kolik jich zvládneme potkat, rozpoznat a zapsat.
Rád bych se o naše pozorování podělil, takže přikládám obrázky ptáků, které jsme zatím viděli a poznali (česká a americká jména jsou pod obrázkem). Bohužel naše fotografická technika není na takové focení úplně dostatečná, takže obrázky (s výjimkou toho v úvodu příspěvku) pochází ze stránky https://www.allaboutbirds.org/, která je pro určování ptáků výborná - lze si tam ptáky prohlédnout a také porovnat s podobnými druhy.
Na obrázku po řádcích zleva dolů:
- volavka velká (Great Blue Heron)
- berneška velká (Canada Goose)
- labuť trubač (Trumpeter Swan)
- sojka chocholatá (Blue Jay)
- brhlík běloprsý (White Breasted Nuthatch)
- strakapoud osikový (Downy Woodpecker)
- kardinál červený (Northern Cardinal)
- vodouš velký (Greater Yellowlegs)
- káně rudoocasá (Red-tailed Hawk)
- vlhovec červenokřídlý (Red-winged Blackbird)
- datel karolínský (Red-bellied Woodpecker)
- orel bělohlavý (Bald Eagle)
- jestřáb cooperův (Coopers Hawk)
- drozd stěhovavý (American Robin)
Po prohlédnutí knížky samozřejmě máme seznam ptáků, které bychom rádi někdy spatřili. Uděláme pro to co bude v našich silách a o případné úspěchy se rádi ještě podělíme.
0 komentářů:
Okomentovat