Washington D.C., část druhá

Arlington National Cemetery

16. 3. Washington D.C.

Ráno začalo opět na kole. Tentokrát jsme zvolili jinou trasu, okolo centra podél řeky, protože cílem byl Arlingtonský národní hřbitov, což je místo posledního odpočinku zabitých v boji, veteránů a jejich manželek. Samozřejmě jen těch, jejichž pozůstalí se tak rozhodnou.

Memorial Bridge

Nezaháleli jsme ale ani cestou a viděli jsme Pentagon, památník prezidenta Johnsona a Memorial Bridge, který spojuje hřbitov s National Mall. Dvě zajímavosti o Pentagonu - je největší kancelářskou budovou na světě a nejsou v něm výtahy, neboť páni generálové při stavbě usoudili, že chtějí mít své podřízené v kondici.

Pak už jsme dorazili na hřbitov. Je velmi působivý, hojně navštěvovaný a stále používaný k pohřbům (v pracovní den prý průměrně 27 pohřbů). Hřbitov se nachází na pozemcích, které původně patřili nevlastnímu vnukovi George Washingtona. Ten je odkázal své dceři, která si vzala generála Konfederace Roberta E. Leeho. Pozemky byly zkonfiskovány během občanské války. První vojenský pohřeb zde proběhl v roce 1864. Rodina generála Leeho byla později finančně kompenzována za ztrátu majetku.

jednotné náhrobní kameny

náhrobky jsou nejen s křížem, ale i s Davidovou hvězdou

Na hřbitově jsme navštívili většinu významných "atrakcí". První bylo slavnostní střídání stráží u hrobu neznámého vojína. Střídání samo o sobě byla trochu nuda v porovnání se střídáním stráží na Pražském hradě, ale následovalo položení věnce od jedné základní školy, kdy věnec pokládali sami studenti pod vedením vojačky. A vůbec nejzajímavější byl popis výběru těl, která jsou uložena v hrobkách a symbolizují neznámé vojíny. Je tam tělo neznámého vojína z první světové války, z druhé světové války a z války v Korei. Dříve tam bylo ještě uloženo tělo z války ve Vietnamu, ale to bylo v roce 1998 identifikováno pomocí DNA a hrobka je teď prázdná.

hrob neznámého vojína

čestná stráž

mezi poctami, které neznámý vojín obdržel, je i Československý válečný kříž

... nebo čelenka významného indiánského náčelníka

Za zmínku stojí také původní dům generála Leea a jeho rodiny, který stojí na opravdu krásném místě s jedinečným výhledem na Washington. V domě je malá expozice ze života rodiny.

výhled na Washington

Na závěr jsme navštívili památník amerických mariňáků. Sousoší zobrazuje známý výjev ze vztyčování americké vlajky na ostrově Iwo Jima. Kouzelné bylo, že jsme tam potkali školní výlet. Ale ne ledajaký, byl to školný výlet vojáků z různých zemí, kteří jsou kdesi v USA na několika-měsíčním kurzu. A to všechno jsme zjistili od slovenského (asi) důstojníka. Chlapi byli vážně kouzelní - pobíhali kolem, fotili se a na závěr je musela průvodkyně shánět po širém okolí památníků.

Iwo Jima

školní výlet

V pozdním odpoledni jsme ještě navštívili C&O Canal, který ve Washingtonu začíná. To jsme nemohli minout, když už nás provázel skoro celou cestu sem. Je to oblast trochu zanedbaná, ale o to zajímavější.

C&O Canal

C&O Canal

Do centra jsme se potom vrátili skrze dopravní zácpu, ale auta stojí, kola jedou :) Dojeli jsme k Martin Luther King Jr. Memorial Library, kterou projektoval náš oblíbený Ludwig Mies van der Rohe (na Moravě je např. vila Tugendhat). V knihovně se bohužel odehrávala nějaká akce, takže jsme ji mohli obdivovat jen zvenku. Slečna hlídající vstup nemohla pochopit, čím je zrovna tahle tak výjimečná, že nechceme do jiné knihovny.

Martin Luther King Jr. Memorial Library

Potom se trochu rozpršelo. Prošli jsme se kolem Fordova divadla, kde byl zavražděn Abraham Lincoln. Těsně jsme nestihli otevírací dobu - zavírají (tak jako většina veřejných budov v DC) už v pět hodin. Po chvilce bloumání jsme zjistili, že spojené budovy American Art Museum a National Portrait Gallery mají otevřeno do sedmi, tak jsme se k večeru ještě kulturně povznesli. Kubovi se líbily obrazy indiánů, mě nejvíc zaujal dokumentární fotografický projekt z Kansasu z roku 1974.

atrium v Muzeu amerického umění / Portrétní galerii

Indiáni v muzeu

Cestou domů jsme ještě navštívili Union Station, což je velmi povedené nádraží a prošli jsme se kolem Kapitolu. To totiž předchozí dny nešlo, protože se tam konala nějaká vysoce důležitá událost a Kapitol byl náležitě opevněn. Pak už jsme nasedli na kola a jeli domů.

Je po dešti. Modrá socha původně stála v NY u dvojčat.

Union Station - sochy model Pán Prstenů

Kapitol - za tmy ani tolik nevadí, že má lešení

Až příště pojedeme do D. C., aneb Bucket list

• zařídit si v předstihu lístky do Ford's Theatre, Washington Memorial, Pentagonu
• zajistit přes ambasádu vstup do Bílého domu
• navštívit Capitol, což znamená přemýšlet ráno při balení věcí a nemít s sebou vodu ani jídlo
• prohlédnout si interiér Martin Luther King Jr. Memorial Library
• vidět brontosaura v Museum of Natural History
• vzít si stan, pokud hodlám cestou tam či zpět chodit po národním parku (podrobnosti v příštím článku)

Washington D.C., část první ↔ NP Shenandoah