Cestou na jih

19. 12. Columbus (OH) → New River Gorge National River (WV) (245 mil)

Oproti původnímu plánu začal nás výlet až odpoledne. Důvod byl ale velmi pozitivní, v poledne jsem totiž měla pracovní pohovor v knihkupectví. Ten se povedl a na začátku ledna nastupuji. Musíme se tedy vrátit z výletu o týden dřív, což je škoda, ale zase mám splněný předvánoční cíl najít práci a výhled na půlrok v knihkupectví je lepší než práce v restauračním provozu, což byla druhá dostupná varianta. Dopoledne jsme věnovali ještě balení a Kuba také dovezl pár důležitých věcí do kanceláře, kde jsou ve větším bezpečí než v opuštěném bytě.

Kolem třetí jsme konečně vyrazili. Z Columbusu na jih přes Hocking Hills - nejoblíbenější rekreační destinaci všech columbusanů (takové Brdy pro pražáky). Kromě kopečků jsme projížděli pastviny se stády kravek a na severních svazích nás překvapil sníh (v Colubusu poletovalo akorát pár vloček).

Hocking Hills

Krásnou pahorkatinou jsme dojeli až k Ohio River a to je tedy řeka, takovou širokou u nás nemáme. Řekou a krásnými domy okolo jsme se kochali do té doby než nás převezlo značení, jenž nás zavedlo na most a tím na druhý břeh, který je už v Západní Virginii a zdaleka není tak krásný jako ten "náš".

West Virginia

Dál jsme pokračovali v zapadajícím slunci podél řeky přes dva krásné železné mosty až do Charlestonu (VW). Město jsme si prohlédli z auta, mají moc pěkný Kapitol. Noční cesta do cíle byla ještě ozvláštněna dvěma zážitky. První bylo zastavení šerifem poté, co jsme trošku nezvykle vyjeli z pumpy, kde jsme kupovali nemrznoucí směs do ostřikovačů. Nikde tam nebylo žádné značení, tak jsme to vzali rovnou cestou. Šerif to ale uznal, prohlédl si řidičak a jelo se dál. Druhý zážitek byl způsoben nedostatečně hustými šipkami vedoucími do parku se složitým názvem New River Gorge National River a tak jsme dojeli až do skautské základny, kde bude v roce 2019 světové Jamboree - seznámili jsme se s ochrankou, která nás pak poslala správným směrem (tedy o odbočku vedle). V parku jsme už v klidu našli u řeky kemp Stone Cliff, připravili auto na spaní a za šumění řeky spokojeně usnuli.
 

20. 12. New River Gorge National River (WV) → White Oak (SC) (326 mil)

Ráno jsme s překvapením zjistili, že máme okénka namrzlá zevnitř - byla dost kosa a pára kterou jsme v noci nadýchali se nám tam vysrážela a zmrzla. Vysoukali jsme se ven, Kuba statečně první, uvařit vodu na snídani. Okoukli jsme řeku - je dost prudká, široká (klidně 80-100 metrů) a dělá parádní peřeje (jestli se tam budou konat vodní aktivity na Jamboree, tak se máte na co těšit).

snídaňová s čajem

Vyšli jsme podél řeky na výlet na ostroh. Ostroh nic moc, ale to předtím stálo za to. Peřeje střídaly klidnou hladinu, v jednom úseku byl zatopený ostrov, na protějším břehu jezdily nákladní vlaky a u trati jsme občas zahlédli některou ze staveb z doby, kdy se tu těžilo uhlí.

zatopený ostrov

Po obědě jsme zajeli do Thurmond Historic District, což je zbytek města, které vyrostlo u trati a prosperovalo hlavně z projíždějících lokomotiv s uhlím z nedalekých dolů. Počet obyvatel byl kolem pěti set, z toho asi třetina pracovala přímo s vlaky, které se zde udržovaly a opravovaly. Městečko upadlo do zapomnění s nástupem dieselu v 50.letech. Do dneška zbylo jen pár budov, které jsou ale moc krásné a s dochovanými fotografiemi dobře ilustrují dobu před asi 125 lety.

zbývající stavby Thurmondu
kladky
tady se nakládalo uhlí do uhláků
stále fungující železniční stanice Thurmond
most přes New River

Odpoledne jsme měli pokračovali na jih podél New River, měli jsme tak prohlídku horního toku řeky z auta - zastavili jsme na několika výhledech a kochali se peřejemi a menším, ale o to širším vodopádem. Tím jsme zakončili turistickou část dne a pokračovali v cestě za sluncem.

vodopád

Po dálnici to šlo rychle, ujeli jsme spoustu mil, až za Charlotte (NC), kde jsme chtěli spát na odpočívadle. To nám překazila cedule s nápisem 'No overnight', tak jsme pokračovali dál. Sjeli jsme z dálnice na městečko Chester (SC) a jeli do Chester State Park, kde byl inzerovaný kemp. Tam už ale nikdo nebyl a do parku se po setmění nesmí vjíždět, tak jsme zas odjeli. Utahaní (bylo asi 10 hodin) a bez vidiny jiného místa jsme zastavili na parkovišti u metodistického kostela, kde jsme strávili klidnou noc.

0 komentářů:

Okomentovat

 

Oblíbené