Charleston

Rainbow Row v Charlestonu

22. 12. Congaree National Park (SC) → Francis Marion National Forest (166 mil)

Propršeným ránem jsme se blížili k prvnímu pamětihodnému městu naší cesty, Charlestonu (SC). Toto město má za sebou velmi bohatou minulost. Šlo o centrum jižanských plantáží a velmi významný přístav. Je známé také jako místo, kde začala občanská válka Severu proti Jihu. Cestu k městu němu jsme si zpestřili zastávkami na plantážích kolem Ashley River. Middleton Place (sídlo bohaté jižanské rodiny se zdobnými zahradmi po vzoru Versailles) jsme okoukli jenom z parkoviště, protože i vstupné do zahrad bylo poměrně drahé (obzvlášť v zimě a v dešti).

Middleton Place - příjezdová cesta

Těšili jsme se ale hlavně na Drayton Hall. Přijeli jsme akorát včas na začátek programu 'Connections: From Africa to America'. Jak název napovídá, šlo o seznámení s osudy dvou rodin, které společně přišli do Jižní Karolíny z Barbadosu - Draytonových, kteří zde založili plantáž a Bowensových, jejich otrockou rodinu. Bowensovi zůstali na plantáži a v domě pracovat i po zrušení otroctví a před nedávnem zemřel poslední člen rodiny, jehož dědeček se narodil ještě jako otrok. Po zcela soukromém programu (nikdo jiný než my tam nebyl) jsme si prošli zahradu kolem domu. Poprvé jsme tu viděli obrovské duby virginské (Q. virginiana) - fascinující stále zelené stromy obrostlé mechy a kapradinami, které nás ještě několik dní provázely.

Drayton Hall

zahrada

zahrada

výhled na Ashley River

Odtud jsme dojeli do historického centra města. Zastavili jsme, jak už je naším zvykem, u infocentra, získali mapy a zjistili informace. Přeparkovali jsme blíže do centra (strategická pozice a levnější parkovné) a procházeli jsme se pomalu se rozsvěcujícím městem. Viděli jsme toho spoustu. Nejvíc se nám líbila univerzita (první městská univerzita v USA) plná tajemně osvětlených výše zmíněných dubů. Také pomalu se zavírající obchody a tržnice, náměstí s vánočním stromem/kuželem a hasičská zbrojnice se sádrovým dalmatinem a artézskou studnou. 

nábřeží

vánoční strom - kužel světýlek - zevnitř

univerzita

Když jsme už měli úplně ošoupané nohy, vrátili jsme se k autu a odjeli za město do kempu Buck Hall (ve Francis Marion National Forest). Ceny mírné, prostředí milé, komárů tisíce. U večeře nás potvory pěkně pokousaly, ale vydrželi jsme a neutekli do auta jako naši sousedé. Večer úspěšně proběhla scénka s názvem "Jak vybít všechny kousavé hmyzáky ve stanu" a usínali jsme za bzučení komárů, co za síťkou stanu chtivě poletovali, ale k nám nemohli.

23. 12. Francis Marion National Forest → Savannah - Pilot (173 mil)

Ráno opět pršelo, takže stan jsme balili docela mokrý. I přesto jsme stihli chvíli porozovat čluny, jak brázdí řeku.

Víte, jak se pozná rybářská loď?

Přeháňky pokračovaly celou cestu zpět do Charlestonu. Chtěli jsme se zastavit na Boone Hall Plantation, ale cena vstupenek měla opět špatný poměr k očekávanému zážitku a počasí. Naproti přes silnici jsme si ale všimli cedule Charles Pinckney National Historic Site. Když už jsme tam byli, tak jsme zastavili. A přestože o místě nebylo v průvodcích ani slovo, dobře jsme udělali. Charles Pinckney byl významným mužem Jižní Karolíny a důležitým spolutvůrcem americké ústavy. Je trochu opomíjený, protože v kongresu stál na straně otrokářské Konfederace a to se nesluší. Ale zásluhy na tvorbě ústavy mu nejde odebrat a jak v památníku říkali, byl jižanským mužem své doby. V muzeu promítali zajímavý film o historických souvislostech a v zahradě bylo několik zajímavých míst. A samozřejmě spousta virginských dubů a krátká stezka bažinou. Tímto místem jsme definitivně potvrdili předpoklad, že co je "National" je dobré.

sídlo na plantáží, pan Pinckney tu nikdy nebydlel, zato jeho rodina ano

duby s mechy a kapradinami

typické americké zápraží

V Charlestonu jsme krásně zaparkovali na pobřeží. Velmi strategicky umístěné "2 hodiny zdarma" parkoviště, škoda, že nám o něm v infocentru neřekli... Prohlédli jsme si jihovýchodní část centra. Několik významných budov a pestrobarevnou Rainbow Row. Z dálky také pevnost, ze které padl první výstřel občanské války a z blízka několik děl umístěných na pobřeží k obraně města. Město je krásné, určitě stojí za návštěvu (i vícedenní), když pojedete kolem.

jedna z významných vil

Rainbow Row

další z významných vil - z těchto teras slovutní občané města pozorovali první výstřely občanské války, podle legend popíjeli čaj a dobře se bavili napínavou podívanou (asi jako sledovat novoroční ohňostroj)

park na nábřeží

Odpoledne jsme odjeli směrem na Savannah, náš další cíl. Zajeli jsme si kousek od plánované trasy k ruinám kostela Old Sheldon. Je to dvakrát vypálený kostel s malým hřbitovem, který má neskutečnou atmosféru. Trochu jako kostel v Neratově, akorát kolem něj není vesnice a není snaha ho obnovit, ale spíše udržet romantickou ruinu, jako připomínku časů minulých.

Old Sheldon Church

náhrobní kámen

kostelní zeď

Old Sheldon Church

Spát jsme chtěli v jednom parku kousek od Savannah, kde jsme se ale dozvěděli, že na webu sice kemp mají, ale ve skutečnosti je jenom pro skautské skupiny. Bohužel se nám nepovedlo rangera přesvědčit, že jsme vlastně také skautská skupina a museli jsme jinam. Doporučil nám kemp hned vedle. Tam jsme se dozvěděli, že tam mohou pouze hosté, co mají RV (recreational vehicle, tedy obytný vůz), stany neberou. Na tenhle problém narazíme během cesty ještě několikrát... Pak jsem si vzpomněla, že jsem na webu četla o benzínce, kde je možné přespat. Tak jsme chvíli hledali v mapě, až Kuba našel, že je jedna poblíž. A setkání s benzínkou Pilot Flying J navždy změnilo naše americké cesty. Jsou to benzínky obvykle s velkým parkovištěm, které se zaměřují na řidiče kamionů, kterým poskytují různé služby a přitom tam nechávají přespávat další cestující. Tak jsme se zaparkovali, uvařili večeři, zatemnili auto a uložili se k spánku, tentokrát za občasného průjezdu kamionu.

NP Congaree ↔ Savannah