Arches

Den jsme zahájili vycházkou k historickému mostu přes Colorado River Dewey Bridge - v roce 2000 ho renovovali a za 16 let už stihl shořet, takže jsme obdivovali jenom kovovou konstrukci. 30 mil podél řeky k Arches National Park uběhlo svižně a pak už jsme v návštěvnickém centru řešili spaní a prohlídku Fiery Furnace - ceněné části parku, do které je vpuštěno jen 50 návštěvníků denně (plus organizovaná prohlídka s rangerem). Pršelo, takže jsme se do padesátky návštěvníků vešli. Nejdříve ale něco o parku samotném. Je dlouhý asi třicet kilometrů a vévodí mu několik skupin skal s oblouky jako je naše Pravčická brána. Podmínky pro vznik bran velmi příznivé a v parku se nachází přes 1000 známých oken. Důvodem jsou různé geologické vrstvy. Vrchní pískovec propouští vodu, která se poté hromadí na nižší vrstvě a dlouhým působením měkký pískovec rozpouští. Neustále tak vznikají malé otvory, které se erozí zvětšují do velkého oblouku. Ten se odspodu dále odlupuje a zvětšuje. Nakonec ovšem dojde k nevyhnutelnému - kolapsu celého útvaru.

V parku jsme si nejprve prohlédli Windows - to není operační systém, ale oblast skal se dvěma "okny". Kromě nich se v oblasti nachází řada dalších oblouků včetně jakési křižovatky, kde se dvě skalní brány potkávají rohem na jednom místě a výsledek je skoro jako Barrandovský most. Potom jsme zastavili u Garden of Eden a pak přišel hlavní hřeb dne - Fiery Furnace.

Fiery Furnace jsou jednou z nejzajímavějších oblastí. Ne tak kvůli unikátním útvarům, ale proto, že park nechal oblast neupravenou a každý den tam vpouští jen omezené množství návštěvníků, kteří se mohou toulat skalním bludištěm a dělat vlastní objevy. Mezi skalami neexistují žádné cesty, není k dispozici mapa. Po důkladném školení o tom jak se chovat, aby návštěvník co nejméně škodil skalám a místní fauně a flóře, jsme tak vstoupili jednou ze dvou cestiček a mezi skalami se asi na tři hodiny ztratili.

Zamířili jsme ke spodnímu konci skalního pole a chvilku kličkovali mezi roztříštěnými bloky, abychom se dostali hlouběji mezi skály. Brzy jsme narazili na krásná náměstíčka, branky a také slepé cesty. V jedné z nich jsme se neotočili, ale po chvilce hledání našli cestu dále. Vedla úzkým oknem a poté štěrbinou vzhůru do dalšího "patra" skal. Tam další krásné náměstíčko a opět asi pět možných cest, z nichž dál vedla jedna nebo dvě. Pomalu jsme stoupali vzhůru a na sever pole. Po hodině a půl jsme se vysápali až na vrcholek skalních bloků a s výhledem na celé Fiery Furnace poobědvali. Po obědě nás čekalo ještě asi 5 výstupů rozsedlinami a jedno překrásné náměstíčko - kamenné, sevřené mezi vysokými skalami s průhledy do všech stran. Podle stop v písku oblíbené místo pro prohlídky vedené rangerem. Po další hodině sápání se vzhůru jsme se ocitli na planině - celé Fiery Furnace bylo pod námi a z výhledu bylo zřejmé, že druhou polovinu cesty jsme již stoupali mezi dvěma obřími skalními bloky, které umožňovaly jen jeden směr, vzhůru (viz foto).

Cesta zpět na parkoviště se zdála triviální, ale proti se postavilo ještě několik řad skal. Po podrobném průzkumu jsme ale cestičku našli a brzy se ocitli na silnici a parkovišti. Celou dobu pršelo jen místy, zato vlhkost musela být kolem 90%, takže jsme byli ze skalního dobrodružství docela uřícení. Svačinka a studená voda s výhledem na Furnace to ale spravili a na závěr dne jsme se vydali ještě k Delicate Arch.

Na začátku cesty nás přepadl déšť, ale statečně jsme došli až k oblouku - těsně před vrcholem přestalo pršet, tak máme i pár fotek. Místo je skutečně krásné - osamocený oblouk na okraji kamenné mísy s výhledem na vzdálené hory. Není divu, že je zobrazen na většině materiálů o parku. Na cestě zpět jsme se zastavili u petroglyfů, tedy starých obrázků vyškrabaných ve skále, které zobrazují skupinu lovců na koních honících horské ovce. Z parku jsme vyrazili kolem půl sedmé a na doporučení rangera jsme se "ubytovali" asi 15 mil od parku na půdě Bureau of Land Management, kde lze ve většině případů kempovat. Místo bylo pod skalkou hned u štěrkové cesty s fantastickým výhledem. Bohužel se kolem honily dvě bouřky, tak jsme první polovinu noci spali radši v autě, než ve stanu na planině.

Snídani jsme ovšem vařili pod blankytně modrým nebem a v parku byl větší provoz než předchozí deštivý den. Dojeli jsme na úplný konec silnice a prošli Devils Garden - asi 12 km dlouhý okruh kolem mnoha oblouků včetně největšího Landscape Arch (u paty rozpětí kolem 100 metrů). Bylo horko, ale mezi tolika skalami se občas stín pro odpočinek našel. Nejvíc nám líbil Navajo Arch, vedl sice jen do pukliny mezi skalami, ale krásně zapadal mezi okolní převisy a vegetaci a tvořil tak skoro jeskyni, jen se dvěma vchody. No a pak výhled na solné údolí od skály Black Angel. Cestou z parku jsme ještě zastavili na vyhlídce Panorama Point a u "zkamenělých" dun. Návštěvu jsme zakončili procházkou po Park Avenue s výhledem na mnoho krásných skal. Z Arches jsme vyjeli přes Moab na Canyonlands National Park, sekci Needles. Pro přespání jsme zvolili Manti-La Sal National Forest - našli jsme tam plácek u silnice, kde se dalo nerušeně odpočívat.