Třídenní trek v Bryce Canyon NP

Ranní příjemné chladno jsme si užívali až do Bryce Canyon National Park, kde jsme přistáli před devátou. Bryce Canyon je další z parků, kde skály a voda společně tvoří divy. Tentokrát to jsou "hoodoo", červeno-oranžovo-bílé skalní útvary ve tvaru postav, což jsou podle indiánské pověsti prapůvodní lidé, které kojotí bůh Sinawava proměnil v kámen za jakousi nepravost. Legenda je o něco obsáhlejší, ale protože je dle indiánské tradice vypravována jen v zimě, není v parku k přečtení.

hoodoo v Bryce Canyon

Jako první jsme navštívili návštěvnické centrum, kde jsme naplánovali trasu a vyzvedli si "backcountry permit" na třídenní výlet - tolik zhruba trvá dostat se pěšky přes celý park ze severu na jih. Úspěšně se nám povedlo zaparkovat ve stínu na Sunset Point, našem cílovém místě. Tam jsem se zabalili na třídenní výlet a potom jsme si ještě prošli část Rim Trail, stezky po hraně útesu, ze které jsou krásné výhledy na "hoodoo" i na sousední Grand Staircase - Escalante National Monument. Procházku jsme zakončili opět v návštěvnickém centru, kde jsme se podívali na výstavu o parku a na část filmu. Pak už byl čas nasednout na shuttle bus (ano, v Bryce Canyon také jezdí) a dojet zpět na Sunset Point. Proběhlo dobalení, oběd a obdivování ptactva, co chodilo pít k rozlité vodě. Přesunuli jsme se zpět na zastávku a čekali na druhý shuttle bus, Rainbow Tour Shuttle (jezdí jen 2x denně a musí se rezervovat), který nás dovezl na úplný konec parku: Rainbow Point. Cesta byla hezká, pan řidič zábavný a nás těšilo, že nebudeme muset po 55 km chůze řešit návrat k autu.

Bryce Amphiteater - největší koncentrace hoodoo

v pozadí Grand Staircase - Escalante

Protože bylo teprve půl třetí a do prvního kempu jenom 6 km, rozhodli jsme se odložit jeden batoh a medvědí kontejner s jídlem do roští u cesty a nalehko obejít Riggs Spring Loop Trail, která obchází Rainbow Point z jihu. Má 14 km, na kterých se napřed jde dolů, pak trochu po vrstevnici a nakonec zase nahoru. Na tuto část výletu jsme navázali cestou do kempu, kde jsme uvařili večeři. Kuba ještě chvíli konverzoval se spoluspáči a šlo se spát. Po chvíli nás ještě probudila další skupina, která dorazila asi v půl jedenácté a chtěla spát tam, kde byl náš medvědí kontejner. 

na vyhlídku

výhled na Grand Staircase - Escalante

Druhý den výletu byl krásný - moc jsme nespěchali a přesto jsme 21 km do dalšího kempu došli kolem šesté (včetně dvouhodinové obědové pauzy a siesty). Viděli jsme (spálené) lesy, skály, potoky i "hoodoo". Stoupali jsme nahoru i klesali do údolí. Přešli jsme několik vyschlých řečišť plných červených, růžových i oranžových kamínků - občas jsem si připadala jak ve štěrkovně pro princezny. Ze zvířat jsme viděli nedospělou sovu - seděla ve stínu na větvi a koukala na nás. Kromě toho desítky veverek a chipmanků. Kemp byl u svižně tekoucího potůčku, takže jsme se večer i vykoupali - vyžadovalo to sice láhev na vodu, aby člověk dostal vodu nad kotníky, ale po celém dni to byla příjemná lázeň.

hrana, po které vede silnice a pod kterou vede stezka

Kuba v noci vstal a fotil

Poslední ráno výletu bylo líné - vyrazili jsme až kolem deváté. Čekalo nás asi 15 km na Sunset Point. Cesta ubíhala dobře, jediné zdržení představovalo setkání s jezevčí rodinou, která se pořád nemohla rozhodnout, jestli je víc zvědavá nebo vystrašená. Pelášili po stezce sem a tam a vykukovali zpoza keřů. Tím si vysloužili prozatímní první místo v žebříčku nejvtipnějších zvířat. Závěr cesty vedl po frekventovaných trasách půldenních vycházek, takže lidí bylo hodně, ale bylo to vykompenzováno vysokou hustotou "hoodoo", výhledů a jiných přírodních krás.

vstup oknem do turistického centra

Z Bryce Canyon National Park jsme pokračovali vyhlídkovou silnicí 12 do Escalante. Tam jsme se na chvíli zastavili v návštěvnickém centru Grand Staircase - Escalante National Monument na přírodovědnou výstavu, nakoupili a odjeli se ubytovat v Dixie National Forest.