Po dvou nocích v Grand Teton nás čekala krátká cesta na sever a potom už největší park naší cesty a zároveň nejstarší park USA, legendární Yellowstone. Posnídali jsme ještě v Grand Teton, s krásným výhledem na jezero Jackson Lake a 4tisícové vrcholy, které se v něm odrážely a pak už hurá po Rockefeller Memorial Highway do Yellowstonu.
Naši cestu parkem nemá asi smysl popisovat v detailu. Park má ze severu na jih i z východu na západ něco kolem 100 mil a mezitím nespočet krásných míst. Za tři a půl dne jsme projeli všechny hlavní silnice a navštívili téměř vše, co nás zaujalo. Věděli jsme, že tu bude problém se spaním a s množstvím aut a také že byl, ale i tak byl park úžasný.
Odpoledne prvního dne jsme projeli jižní příjezdovou cestu a navštívili West Thumb - západní zátoku Yellowstonského jezera. Tam jsme absolvovali prohlídku s rangerem a nasáli první zajímavosti o gejzírech a horkých pramenech. Ve West Thumb je horkých pramenů několik a zajímavé jsou zejména ty v jezeru samotném. Při naší návštěvě byly zalité vodou, ale někdy bývají na suchu a kdysi bývalo velkou atrakcí si v jezeře chytit rybu a rovnou v prameni si ji uvařit. To je již samozřejmě zakázané (a pramen, kterým byl tímto slavný, je ucpaný a již nepramení), ale i tak byly útvary pod vodní hladinou pěkné.
Z West Thumb jsme se přesunuli na sever k Mallard Creek (kachní potok), kde začínala stezka do našeho dnešního tábora. Dříve v informačním centru jsme totiž zjistili, že některé backcountry kempy mají ještě volné, tak jsme si jeden vybrali. Cesta od silnice byla celkem dlouhá - skoro 7,5 km - ale lesem hezky odsýpala a po dvou hodinách jsme již stavěli stan u Mallard Lake. S možností příchodu medvědů následoval již zaběhnutá procedura: 1) postavit stan a nachystat do něj vše na spaní; 2) přesunout se o sto metrů dál, uvařit, najíst se a vyčistit zuby; 3) vše voňavé zanechat na vařícím místě (zde zavěšené 5m nad zemí, jinak v medvědím kontejneru); 4) převléct se z voňavých věci a dobře je zabalit; 5) umýt se v jezeře, zapadnout do spacáku a spát.
Noc proběhla bez nežádoucí návštěvy a ráno jsme se vykopali až s prvními ranními paprsky, které sem, mezi pahorky, přišly o něco později. Cestou zpět jsme opět "obdivovali" mladý borovicový les, ktery tu po velkých požárech v roce 1988 a asi i několika dalších nestihl pořádně dorůst. Krajina tak byla celkem jednotvárná. Nevíme, co ranger myslel, když tvrdil, že zrovna toto údolí je překrásné. Zpět v údolí jsme byli kolem desáté, nasedli do auta a vyrazili hledat kemp. Naší ideou bylo najít kemp na zbývající dvě noci a moci se věnovat parku od rána do večera. Projeli jsme velkou část parku směrem na sever, ale i díky dvěma dopravním zdržením volný kemp již nestihli. Zbytek dne jsme tedy strávili na severu parku a na noc vyjeli za jeho hranice do National Forest.
Co je na severozápadě Yellowstonu zajímavého? Hlavní atrakcí jsou obří horké prameny Mammoth Springs. Prameny jsou výsledkem geotermální aktivity, která může za většinu atrakcí v parku. Na místě bývalé obří sopky (naposledy vybouchnula před 680 miliony let) je dnes jezero a energie z podzemního magmatu se uvolňuje na řadě míst. V Mammoth Springs horké prameny stékají po úbočí kopce a vytváří terasovité útvary z travetinu, který zde průběžně ukládají. Výsledkem je mnoha barvami hrající kopec s jezírky a horkou vodou, ze které se neustále kouří. Autem jsme projeli vrchní smyčku prohlídky a po obědě vyrazili i na spodní část vedoucí po chodnících přímo nad jezírky. Vše bylo krásně barevné, obdivovat a fotit jsme vydrželi asi hodinu a půl. Naším favoritem je Kanárový pramen na úplném konci útvaru, který v kaskádách padá z hlavní plošiny až skoro k silnici.
Po pramenech jsme se podívali přímo do městečka Mammoth Springs. Hezké budovy hotelu a ubytovny jako z lázní z první republiky, ubytovna vojáků, kteří park střežili od doby jeho vzniku (1896) až do doby, kdy přešel pod National Park Service (ten vznikl se zákonem o národních parcích až v roce 1916), ... Největší úspěch ale slavila zmrzlina z místního obchodu. Stála sice čtyři dolary, ale bylo jí tolik, že jsme se z velké porce přejedli dva. Posilněni jsme vyrazili na podvečerní výlet k bobřím jezírkům. Cesta vedla krásným údolím a poté stoupala k sérii několika bobřích nádrží. Bobry jsme neviděli, ale hráze jsme si prohlédli zblízka. Viděli jsme také ... a výra, který seděl na větvi a čekal na soumrak. Byl obrovský.
Zpět v Mammoth jsme nabrali vodu a vyjeli několik zbývajících mil na sever ven z parku. U brány na nás čekali pronghorni (takoví pouštní kamzíci) a pak už jen chvíli do kopce, najít hezké místo na spaní a pustit se do večeře. S výhledem na kopce okolo byly těstoviny s kukuřicí a salámem a pak už jen spát po dlouhém dni.
0 komentářů:
Okomentovat